Denisovy sady

Ve zkratce

• Vznik: 1814–1818
• Variantní názvy: Františkov, Terasy pod Petrovem
• Zakladatel: Antonín Bedřich Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle
• Realizace: Franz Klein a jeho bratři; obelisk – Alois Pichl
• Umístění: Petrov

Dračí paměti

Drakům zdar!

Dneska jsem dobře naladěnej. Drápy už mně nemrznou a rýma přešla. Ale teda mohli byste dát trochu najevo, že si ceníte toho, že se na vás neustále tak zubím, protože takovej profesionální úsměv dá zabrat. V zimě mně drktaj zuby a v létě mi do tlamy lítaj mouchy grrRRchmm. Holt reprezentace města není žádnej med a pro krásu musim trpět. Ale ono jsou v tom Brně tak pěkný místa, že i drsnej krokod..ddDRAK jako já nakonec dycky vyměkne a nejde to jinak, než ty zuby vycenit.

V takovýmdle krásným počasí bych vám radil vyšlápnout do parku. Třeba zrovna do těch Denisových sadů, jak jsem se o nich naposled zmínil. Tam je tak dobrej výhled, že vobčíhnu kus Brna i bez lítání. Je to tam teda jak v holubníku, vrkaj tam zamilovaný dvojice z široka daleka. Jsou posedaní na zbytkách městských hradeb i po lavičkách. Ale není se co divit, sám bych tam vzal krokodýlici, kdybych nějakou měl… A né že tam budete v rámci romantickýho gesta škubat kytky a rýpat do stromů! Je jich spousta chráněných. Dřív tam dokonce byla botanická zahrada.

Historie je dlouhá, ale že mám dobrou náladu, pár věcí vám řeknu. Park leží na návrší Puhlík na Petrově a na jeho místě byla původně křížová cesta se 14 kapličkama. Park si namyslel Antonín Bedřich Mitrovský a představte si, že tu jeho vizi zrealizoval teprve šestnáctiletej kluk! Jmenoval se Franz Klein a naučil se zahradničit ve škole v Lednici. Pomáhali mu jeho bráchové. Joo to ještě bejvala mládež pracovitá. Tehdá se park jmenoval Františkov, jakože po císaři. Asi mu chtěli udělat radost, tak ho navíc otevřeli pro veřejnost v den císařovýho svátku a odhalili zrovna i ten mramorovej obelisk se zlatýma lvama, co tam do dneška stojí – což je mimochodem dost štěstí, protože do něj v roce 1887 praštil blesk a byla to taková šupa, že jsem sebou škubl a málem se urval z řetězů.

Jinak to je po Lužánkách nejstarší park v Brně a v roce 1849 se stal národní památkou. Od roku 1919 se jmenuje podle Ernesta Denise, kterýmu se tak poděkovalo za jeho počiny, kterýma přispěl ke vzniku Československa. V letech 2000–2003 park prošel rekonstrukcí.

Na park navazují Kapucínské zahrady a park Studánka. Ten vznikl tak, že přes Denisovy sady začaly jezdit šaliny, čímž se ta „studánkovská“ část oddělila. Tam si taky zajděte a lokněte si z Pramene zdraví (Fons Salutis).

Tak abych to shrnul: tady v tom parkovým areálu můžete odpočívat, vyznávat si lásku, koukat na Brno, zajít si nahoru do katedrály, podívat se na ohňostroje Ignis Brunensis, ALE netrhat kytky, neděsit ptactvo, nezapalovat oheň, zvěř (krom mě) mít na vodítku a nedělat obecně zakázaný věci – nebo si na vás došlápnu!

Teda dneska jsem se rozvykládal. Asi na mě jde jaro.

Kde zjistit víc

• Další informace najdete na webových stránkách Veřejná zeleň města Brna.
• Volejte na číslo správy parku 605 226 769.
• Najděte si památku na mapě. Poblíž jsou zastávky Nové sady (šaliny 1, 2, 10, 12)
  nebo Šilingrovo náměstí (pozor – zastávka je na dvou místech; šaliny 5, 6 x 11, 12)