Brněnské památky

Drakům zdar!

Jsem slovutný Brněnský drak, největší, nejsilnější a nejmoudřejší na světě!
Rozhodl jsem se obsadit tyhle stránky, protože jsou o Brně a Brno je moje! To vám budu vypravovat o zdejších památkách, protože jsem na světě už pár pátků a všecky historiky a jejich historky si strčím za zadní tlapu.
Mám už něco naposloucháno od turistů, co pode mnou choděj, a mimo to v noci na tajnačku podnikám vejšlapy po památkách – musím si je ohlídat před hajdalákama a taky potřebuju občas protáhnout tlapy po tom vznášení se u stropu.

Abyste mě nechápali špatně – já se vznáším rád, jsem drak a musím posilovat křídla. Že koukáte a žádná nevidíte? Nedivte se, když mně zdola hledíte jen na břicho! Pravda, moc mi nevyrostly, vlastně skoro vidět nejdou… ale jsou tam! A oheň taky chrlím, jen jsem na to poslední dobou nebyl ve správným rozpoložení. Zkrátka aby bylo jasno, rád lítám, rád chodím, rád dělám všechny dračí věci a rád u toho koukám na ty brněnský památky.

Ale co nemám rád, jsou lidi, co mi říkají „krokodýle“, grrRRRuuuch. Takže to nedělejte, jestli se mnou chcete vycházet. A já jsem jinak docela společenskomilnej drak. Koho to má taky furt bavit viset tady o samotě. Takže když mi takhle cestou kolem radnice řeknete „nazdar, draku!“, můžeme pouvažovat o tykání. Možná se s váma i nechám vyfotit.

Přečet jsem si tady, že prý jsem kreatura, čemuž bych rád oponoval. A co se týče toho, jak jsem se sem na radnici dostal… Pravda pravdoucí je, že to sám nevím. Víte, ono se těžko něco pamatuje, když jste v bezvědomí, gggrRRrrmch. To je vám pak putna, jestli vás veze markrabě Matyáš nebo turečtí poslové nebo vás někde bacili rytíři na křížové výpravě. Lidi pode mnou, rozumějte ti procházející, taky občas spekulujou, že mě sem dovlekli Trutnovští nebo že mě po té hlavě někdo praštil v jeskyni u Svratky. Slyšel jsem i o nějakém řezníkovi, co mě údajně nakrmil vápnem. No je to na draka mít takto výpadek paměti.
Tak se raděj vrhněme na ty památky. Vyberte si, o čem chcete, abych vám vypravoval, a já spustím…